|
|
Komunitní přístupy ke zdravotní péči během a po mimořádných událostech
KUČEROVÁ, Barbora
Tato diplomová práce pojednává o problematice komunitní péče, a to s ohledem na komunitní zdravotní péči během a po vzniku mimořádných událostí. Teoretická část práce má za cíl seznámit s problematikou komunitní péče obecně. První kapitoly práce jsou věnovány komunitní péči a využití komunitního ošetřovatelství, včetně historie a vývoje komunitní péče nejen na území České republiky. Jsou zde stručně shrnuty instituce, zdravotní a sociální služby v komunitní péči, včetně možnosti využití domácí péče, role komunitní sestry a její zapojení v procesu komunitního plánování. Další podstatnou součástí práce je problematika mimořádných událostí. Je zde definována mimořádná událost jako taková, včetně dělení mimořádných událostí, spolupráce složek IZS, ale především činnost zdravotnické záchranné složky na místě mimořádné události, včetně mimořádné události s hromadným postižením osob a následné zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních. Jedním z cílů práce je tedy popsat význam a vliv zdravotníků v péči o pacienty zasažené mimořádnou událostí, kteří se řadí do nějaké komunity. Další kapitoly práce se tedy věnují specifikům komunitní zdravotní péče u seniorů, dětí, osob se zdravotním handicapem, kulturně odlišných skupin - etnických či národnostních menšin, či specifikům poskytování péče z hlediska náboženství. Praktická část je věnována především kvantitativnímu průzkumu znalostí zdravotníků v problematice komunitní zdravotní péče napříč různým vzděláním zdravotníků a různými pracovními pozicemi. Byla položena výzkumná otázka: "Jaká je informovanost a úroveň zdravotníků v možnosti využití komunitní péče během a po mimořádných událostech?" Data od respondentů byla získána formou dotazníkového šetření a vyhodnocena pomocí grafů. V dotazníkovém šetření bylo cílem zjistit, zda se vůbec někdy setkali s pojmem komunitní péče a jaké jsou jejich teoretické znalosti v problematice, ale především byly zjišťovány jejich zkušenosti z praxe.
|
|
|
Úloha dětské sestry ve školním stravování
MÁGROVÁ, Milena
Postoje ke stravování a výživové zvyklosti se formují od raného dětství, pod vlivem životního stylu rodiny společně a postupně s působením školy a společenství, ve kterém dítě vyrůstá. Zdravý životní styl by měl systematicky oslovovat všechny děti v průběhu celé školní docházky přiměřené jejich věku a potřebám. Komplexní propojení teoretického a praktického působení na žáky při výuce ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, Výchovy ke zdraví s možností propojení se školní jídelnou. Pokud bude snažení školních jídelen podpořeno působením učitelů, kteří vhodně využijí forem a metod výuky, aby zpřístupnili svým žákům nejen odborný pohled na problematiku výživy, ale oslovili žáky natolik, aby byli ochotni korigovat své dosavadní návyky z rodinného prostředí a dále je měnit ve prospěch svého zdraví. Pak budeme na dobré cestě společné spolupráce všech zúčastněných - rodičů, zdravotníků, učitelů a školních jídelen vedoucí ke společnému cíli a to je ZDRAVÍ. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit úlohu dětské sestry ve školním prostředí, konkrétně školním stravování. Výzkumné šetření mělo analyzovat stravovací normy pro žáky ZŠ a zjistit zkušenosti a spokojenost rodičů se školním stravováním a zmapovat postoje dětí na nižším a vyšším stupni ke stravování ve školní jídelně. V diplomové práci bylo použito kvantitativní a kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal prostřednictvím dotazníkového šetření určené rodičům a dětem od 3. až do 9. třídy a Focus group dětí 1. a 2. třídy ZŠ v Jindřichově Hradci. Dotazníky byly zpracovány a statisticky vyhodnoceny programem SPSS. Využili jsme Pearsonova chi kvadrát testu, dvou-výběrového t -testu pro výstupy grafů a tabulek. Focus group bylo provedeno ve třídách a ve školní jídelně mezi dětmi během přestávky a oběda za přítomnosti učitele a zástupkyně ředitele školy. Výzkumný soubor byl tvořen rodiči dětí navštěvující ZŠ v Jindřichově Hradci a žáky 1. až 9. třídy téže školy. Školní stravování, které je velmi diskutovaným tématem jak odbornou, tak laickou veřejností v celé České republice a naše výsledky výzkumného šetření jsou zřejmě výjimkou. analýzy stravovacích norem vyplynulo, že spolupodílení se rodičů na vytváření jídelníčku se mohou podílet jen částečně, protože se i částečně spolupodílejí na financování školního oběda. Z pozorování dětí 1. a 2 třídy jsme zjistili, že děti v tomto období jsou ovlivňovány sociálním prostředím, ve kterém se během dne vyskytují. Přebírají zvyklosti, dovednosti, ale i zlozvyky od rodičů, učitelů a vzorů a jsou v tomto věku snadno ovlivnitelní, proto je nezbytné začít včas s výchovou ke zdraví a prevencí. Zjistili jsme, že děti byli téměř všechna se školním stravováním spokojeny. Další skupinou se stali žáci 3. až 9 třídy, kteří se vyjadřovali a hodnotili stravu ve školní jídelně, kde jak podle celorepublikových výzkumů se náš vzorek od ostatních lišil. Spokojenost dětí se školním stravováním se výrazně nelišila, jak jsme předpokládali, dle věku dětí na nižším a vyšším stupni ZŠ. Výzkumné šetření spokojenosti rodičů dětí se školním stravováním ukázalo, že rodiče dětí na nižším stupni jsou spokojenější, než rodiče dětí na vyšším stupni a spokojenost rodičů se liší. Výzkum poukazuje na propojení školního a zdravotnického systému, kde by v této komunitě měla místo právě dětská sestra, která ve školní zdravotní službě fungovala až do privatizace primární zdravotní péče a jinde v zahraničí úspěšně působí dodnes. Je nezbytné, aby komunitní sestry péči realizovaly, vedly, koordinovaly, a aby jejich péče byla ve všech oblastech vnímána jako legitimní a zásadní. Výsledky výzkumného šetření byly předem vyžádány zástupkyní ředitele školy v Jindřichově Hradci pro případnou korekci stravování dětí ve školní jídelně a dále mohou být prezentovány na seminářích nebo konferencích, které jsou zaměřené na výživu a na zdravý životní styl dětí.
|
|
|
Možnosti dalšího vzdělávání sester v agenturách domácí péče
PEČLOVÁ, Kateřina
Tématem této diplomové práce jsou možnosti dalšího vzdělávání sester v agenturách domácí péče. Je to téma pro tuto dobu velmi aktuální. Jako každé jiné povolání i ošetřovatelská profese vyžaduje určité vzdělání. Rozvoj nových postupů v léčbě a ošetřování nemocných v domácím prostředí klade stále vyšší nároky na přípravu sester, které v agenturách domácí péče pracují. Cílem práce bylo zjistit současný stav vzdělávání sester v agenturách domácí péče, odborné zaměření sester, možnosti vzdělávání, zda sestry pociťují potřebu dalšího vzdělávání a zjistit, zda zaměstnavatel umožňuje sestrám v agenturách domácí péče další vzdělávání v oboru. Cíle výzkumné práce se podařilo splnit.
|
|
|
Pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR
NAGYOVÁ, Věra
Komunitní ošetřovatelství se podílí na péči o zdraví populace v komunitě, mimo zdravotnické zařízení. Je zaměřena jak na péči o nemocného člověka v jeho domácím prostředí, tak zejména na prevenci, na upevnění a podporu zdraví. Cílem komunitního ošetřovatelství je zlepšení zdraví celé komunity, kterým bezprostředně hrozí riziko onemocnění, zdravotního postižení nebo smrti a poskytování jim specifické péče. V úvodní teoretické části této práce jsou zahrnuty základní prvky a typy systému zdravotní péče ČR, dále funkce struktura a činnosti Světové zdravotnické organizace či jaké jsou cíle a činnosti primární zdravotní péče. Jsou zde uvedeny i cíle Evropské Unie a Ministerstva Vnitra pro rozvoj zdravotnické péče v ČR. Ve druhé teoretické části této práce je vysvětlen pojem komunitní ošetřovatelská péče a s tím související její vznik, historie a současnost v ČR. Jsou zde i zmíněny jednotlivé náplně práce sester. V rámci kvantitativního šetření byla zvolena technika dotazníku na základě stratifikovaného výběru, tvořeného otázkami zaměřenými pro sestry. V rámci kvalitativního šetření jsem zvolila metodu dotazování pro zaměstnance zdravotnických pojišťoven, kdy byl pro ně vytvořen strukturovaný rozhovor. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotníci spatřují deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče a jaký je pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR. Cíle práce byly splněny. Výzkumnou otázkou bylo zjistit pohled zástupců zdravotnických pojišťoven na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR. Z rozhovorů bylo zjištěno, že zástupci zdravotnických pojišťoven mají na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství kladný pohled. Ze stanovených hypotéz jsem hypotézu 1 nepotvrdila, sestry pracující mimo nemocniční zařízení nespatřují nejzávažnější deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče v chybění zajištění v návaznosti poskytované péče. Hypotézu 2 jsem potvrdila, sestry pracující v nemocničním zařízení nejzávažnější deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče spatřují v nezájmu veřejnosti pečovat o své zdraví. Hypotézu 3 jsem také potvrdila, pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR je kladný.
|
|
|
Možnosti využití kompetencí sestry pro komunitní péči v oblasti péče o zdraví v ČR
LUPÍŠKOVÁ, Šárka
Filozofie komunitní péče vychází z přesvědčení, že jedním z poslání kultivované společnosti je napomoci lidem, kteří kvůli nemoci nejsou schopni sami plně uspokojovat a naplňovat své běžné životní potřeby. Komunitní péče znamená poskytovat intervence a podporu na správné úrovni a ve správné podobě tak, aby klient dosáhl co největší úrovně nezávislosti, samostatnosti, soběstačnosti a kontroly nad svým životem. V současné době probíhají změny v systému zdravotní péče. Cílem komunitní péče je poskytovat péči v domácím prostředí a umožnit co nejdelší možné setrvání v komunitě. Hlavním úkolem komunitní péče je poskytování fyzických, psychologických, paliativních a duchovních služeb. Rodiny jsou hlavním článkem péče a základním kmenem spolupráce celého týmu komunitní péče. Komunitní tým je tvořen zdravotnickými a sociálními pracovníky, dobrovolníky z komunity, nemocnými nebo postiženými. Sestry jsou důležitými členy multidisciplinárního týmu. Účastní se hodnocení komunity a pomáhají zajišťovat komplexní péči o obyvatele. Výzkumné šetření probíhalo kombinací kvantitativního a kvalitativního šetření. Byly vytvořeny dotazníky pro sestry a pro laickou veřejnost a dále byl připraven rozhovor pro sestry. Výzkumný soubor tvořilo 153 respondentů z laické veřejnosti a 121 sester pracujících v různém typu zdravotnického zařízení v celé České republice. Rozhovoru se zúčastnilo 9 sester. V diplomové práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, kde by mohly sestry pro komunitní péči uplatnit své kompetence dle daných legislativních rámců. Druhým cílem bylo zjistit, jaký pohled má laická veřejnost na práci sestry v komunitní péči. Na základě stanovených cílů jsem si postavila čtyři hypotézy. První hypotéza zní: Laická veřejnost má zájem o působení sester v oblasti komunitní péče. Druhá hypotéza zní: Sestry ve věku 36-45 mají zájem pracovat jako komunitní sestra. Třetí hypotéza zní: Zájem sester o práci komunitní sestry závisí na jejich dosaženém vzdělání. Čtvrtá hypotéza zní: Sestry pracující ve zdravotnictví 21-30 let, mají zájem o působení komunitní sestry v agenturách domácí péče. V rámci kvalitativního výzkumného šetření a na základě pěti výzkumných otázek je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Sestry neznají pojem komunitní sestra. Druhá hypotéza zní: Sestry nemají zájem pracovat jako komunitní sestra. Komunitní ošetřovatelství má dlouhou historii. Základy komunitního ošetřovatelství najdeme ve Velké Británii. V České republice se nejedná o žádný nový objev, ale můžeme tvrdit, že dosud není v České republice žádný systém komunitního ošetřovatelství vytvořen.
|
|
|
Školní sestra její zařazení do zdravotnického systému ČR
KUDLÁČOVÁ, Simona
Nový trend v poskytování zdravotnické péče se přesouvá z nemocničních zařízení do přirozeného prostředí pacienta. Stále více si uvědomujeme nákladnost, někdy i neúčinnost pozdní nemocniční léčby, a proto sílí snaha o včasnou diagnostiku, prevenci a výchovu ke zdraví od útlého věku. Je nutné, abychom budoucí generaci vedli k zájmu o své zdraví a zdraví svých nejbližších žijících ve společné komunitě. Podnět musí vycházet nejen z rodiny, ale i ze školního prostředí, ve kterém se děti téměř denně pohybují. Školní sestra je odborník v oblasti komunitní péče pracující v prostředí školy. Cílem práce školní sestry je udržení a zlepšení fyzického a duševního zdraví. Školní sestra podporuje žáky v odpovědnosti za své zdraví a vytváří systém formalizovaných školních aktivit, připravuje a realizuje edukační program školy se zaměřením na prevenci. Data ve výzkumné části diplomové práce byla získána kvantitativním a kvalitativním výzkumným šetřením. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno technikou anonymního dotazníku. Dotazník byl určený praktickým lékařům pro děti a dorost a sestrám pracujícím u praktických lékařů pro děti a dorost. Data kvalitativního výzkumného šetření byla sbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s řediteli základních a středních škol, na jejichž základě byly vytvořeny kasuistiky, ze kterých vycházejí kategorizované tabulky. Cílem této diplomové práce bylo zjistit postoj praktických lékařů pro děti a dorost a dětských sester pracujících u praktických lékařů pro děti a dorost k zavedení funkce školní sestry do systému zdravotnictví ČR. Zjistit názor ředitelů škol na využití pozice školní sestry na jejich školách. Navrhnout zařazení školní sestry do systému zdravotnictví ČR. Výzkum v této diplomové práci ukázal malou míru informovanosti o pozici školní sestry. Jako hlavní sporné body zavedení školní sestry lze označit: způsob financování, otázku kompetencí této sestry a způsob přípravy na toto povolání. Hlavní pozitivum školní sestry respondenti vidí v ucelené péči o žáky, v prevenci a lepší osvětě. Ředitelé škol, lékaři a sestry se domnívají, že školní sestra by měla být ve škole umístěna dle počtu žáků školy a ředitelé škol předpokládají vyšší uplatnění školní sestry na základních než na středních školách. Způsob financování školní sestry by měl být dle respondentů z více zdrojů. Tato práce může být použita jako podklad pro další výzkumné šetření zaměřené na pozici školní sestry, dále jako návrh pro vytvoření pozice školní sestry v systému zdravotnictví v České republice, anebo jako informační materiál pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Přínos práce dětské sestry v komunitním ošetřovatelství v podmínkách České republiky a v zahraničí
PĚTIVLASOVÁ, Alena
Ve své diplomové práci se zabývám: systémem péče o dítě a organizací systému poskytování zdravotní péče v České republice, kompetencemi a způsobilostí v péči o dítě, dokumentem Zdraví pro všechny v 21. století, komunitním ošetřovatelstvím, intervencemi sestry v jednotlivých věkových obdobích a vlastním výzkumným šetřením. Ve výzkumné části práce bylo využíváno kvantitativní i kvalitativní formy šetření. Technikou sběru dat byl dotazník a polostrukturovaný rozhovor. Zkoumaný soubor kvalitativního šetření tvořilo 9 respondentek - 5 sester a 4 praktické lékařky pro děti a dorost. Pro sběr kvantitativních dat jsem využila metodu dotazování. Dotazníky byly určeny pro laickou veřejnost - rodiče dětí do 18 let. Zkoumaný soubor dotazníkového šetření tvořilo 73 respondentů (100%). Výzkumné šetření probíhalo od půlky června 2008 do konce července 2008. Výsledky byly zpracovány do kategorizačních tabulek a grafů v programu Microsoft Office Excel 2007. Snažila jsem se zjistit především názory dětských sester a dětských lékařů na vznik komunitní dětské sestry v ČR a stanovit úlohy, které by mohla komunitní dětská sestra zastávat v České republice při práci s dětskou komunitou. Také jsem se snažila zjistit místa, kde by komunitní dětská sestra mohla pracovat a jaké jsou překážky pro ustanovení této nové funkce v ČR. V neposlední řadě mě zajímal i zájem veřejnosti o působení sestry v oblasti ochrany a péče o zdraví dětí. V České republice zatím komunitní sestra v oblasti péče o děti a mládež jako samostatný a nezávislý komunitní odborník nefunguje. V jiných zemích ale komunitní sestry pracují ve státním zájmu jako součást veřejného zdravotnictví a jsou za svou práci, která je společností velmi ceněna, odměňovány z veřejných prostředků. Rozvoj komunitního ošetřovatelství je prioritou Světové zdravotnické organizace a v České koncepci ošetřovatelství má již také své stálé místo. Hlavní přínos vzniku komunitní sestry bych viděla v tom, že by děti a rodiče měli možnost využívat širšího spektra zdravotnické pomoci, ať už ve škole, v domácnosti nebo v ordinaci. Činnost komunitních sester by mohla napomoci zvýšit informovanost rodin a celospolečensky zlepšit úroveň zdravotnické osvěty. Také by mohla pomoci rodinám, které potřebují zvýšenou zdravotně-sociální péči. Díky samostatné práci komunitní sestry by se zvýšil zájem o profesi sestry a zlepšilo by se i její společenské postavení.
|
|
|
Potřeba návštěvní služby sester primární péče u dětských pacientů
ZAVADILOVÁ, Adéla
Návštěvní služba patří mezi zákonem stanovené činnosti sestry pracující v pediatrické ambulanci. Při návštěvní službě má sestra možnost získat mnoho cenných informací o rodině a o prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra může poradit rodičům v oblasti prevence nemocí a úrazů u dětí a dát jim rady v oblasti výživy, hygieny nebo výchovy. Zároveň pro rodiče může být návštěva velkým přínosem, neboť zde mají dostatek času na dotazy ohledně prevence nebo výchovy svých dětí. Vzhledem k tomu, že žádná zdravotní pojišťovna tuto činnost sestrám neproplácí, sestry provádějí návštěvní službu pouze u novorozence jako první návštěvu od propuštění z porodnice, která zdravotními pojišťovnami proplacena je. Jen malé procento sester provádí podle výsledků výzkumu návštěvní službu {\clqq}ve volném čase`` nebo v nejnutnějších případech. Ve většině případů provádí návštěvní službu lékař sám. Tento problém lze vyřešit nejspíše dohodou mezi pediatrickými ambulancemi a pojišťovnami o proplácení návštěvní služby sestrám nebo by tento problém mělo řešit ministerstvo zdravotnictví zavedením do rámcového vzdělávacího programu obor komunitní dětská sestra,která by zastala návštěvní službu sester v primární péči.
|
host ::
RSS.